V hlavním městě chybí až 250 pracovníků, kteří by se přímo starali o seniory a postižené. Sociální služby kvůli nízkým výdělkům nedokážou konkurovat jiným zaměstnavatelům, pracovníky se nedaří najít a udržet. Hrozí omezení péče.
Řekli to členové vedení Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Průměrná mzda v Praze loni dosáhla 35.187 korun, pečovatelky a pečovatelé si v průměru vydělali 19.058 korun. Asociace a odbory žádají vládu o zajištění peněz na růst výdělků.
„Situace se zhoršuje. Při této platové politice je do budoucna zcela nereálné, aby nedocházelo ke snižování kapacit,“ uvedl viceprezident asociace Jiří Procházka.
Podle ročenky o sociálních věcech v roce 2015 neuspělo v Praze 6397 žádostí o umístění do domova pro seniory a 1419 do domova se zvláštním režimem pro lidi s demencí či Alzheimerovou nemocí. Do azylových domů, nocleháren, domů na půli cesty, chráněného bydlení, domovů pro postižené či týdenních stacionářů se nedostalo celkem víc než tisíc lidí.
S nedostatkem pracovníků se potýká třeba domov pro zrakově postižené Palata, který Procházka řídí. „Máme podstav deset procent. Loni byla fluktuace přes 25 procent. Při tom nelze zajistit kontinuální kvalitu péče,“ řekl Procházka. Podotkl, že kvůli velké fluktuaci zařízením rostou náklady na zaškolování personálu.
Podle vedení asociace v Praze mohou sociální služby jiným zaměstnavatelům nabízenou odměnou konkurovat v době nízké nezaměstnanosti jen těžko. Nezaměstnanost v metropoli v březnu dosahovala 3,17 procenta. Úřady práce evidovaly 28.670 lidí bez práce, meziročně o téměř 7900 méně. Volných míst bylo 26.431, proti únoru v březnu přibylo 2052 pozic. Průměrný plat loni v Praze dosáhl 35.187 korun. Podle informačního systému ministerstva práce o výdělcích polovina pečovatelů v sociálních službách a domácnostech seniorů nedosáhla na 18.821 korun měsíčně, průměrný příjem byl 19.058 korun.
„Nástupní plat pečovatelů a pečovatelek v domově pro seniory a v domovech se zvláštním režimem je 12.000 hrubého, k tomu jsou osobní příplatky. Dostaneme se tak na průměrnou částku mezi 17.000 a 18.000 hrubého. V řetězci Lidl je to 25.000 korun. V sociálních službách máte třísměnný provoz, noční směny, psychicky náročnou práci, jste konfrontováni s utrpením a smrtí. V obchodním řetězci je práce jednodušší,“ řekl prezident asociace Jiří Horecký.
Soukromá zařízení, která vybírají přímo peníze od klientů, se snaží personál udržet i díky zvláštním příplatkům. „Není neobvyklé, že když zaměstnanci vydrží tři měsíce, dostanou příspěvek 20.000 korun. Po dalších měsících dostanou zase. Jinak by v Praze v této práci nevydrželi,“ popsal Horecký.
Odbory a asociace žádají vládu, aby na zvýšení výdělků našla peníze. Ministerstvo práce chce situaci řešit zrušením tří z devíti platových tabulek, a to od července. Pracovníci z nižších tarifů by se tak posunuli do vyšších. Návrh by měla projednat vláda. Odborová centrála pak žádá pro pracovníky veřejného sektoru růst platů od září o deset procent. Situaci však může zkomplikovat nynější vládní krize.
Nedostatek pečovatelů provoz středočeských zařízení neohrožuje
Provoz sociálních služeb Středočeského kraje není kvůli nedostatku pečovatelů ohrožen, zaměstnanci se ale obměňují. V jednotlivých zařízeních je situace rozdílná, sdělil ČTK mluvčí středočeského hejtmanství Pavel Lochař. Podle hejtmanství je v sociálních službách třeba vytvořit předvídatelný systém a zvýšit mzdy. Asociace poskytovatelů sociálních služeb a odborů uvádí, že kvůli nízkým mzdám v tuzemských zařízeních pro seniory a postižené chybějí tisíce pečovatelek a pečovatelů a hrozí omezování péče.
„Středočeské příspěvkové organizace v tuto chvíli nejsou ve stavu, že by byl ohrožen jejich provoz z důvodu nedostatku pracovníků,“ sdělil mluvčí středočeského hejtmanství Pavel Lochař. Na území kraje, přesněji v síti sociálních služeb Středočeského kraje, je zařazeno zhruba 630 služeb. Zřizuje je nejen kraj, ale také města, obce a neziskové organizace.
Podobně jako v dalších krajích také ve středních Čechách se v sociálních zařízeních mění zaměstnanci kvůli nedostatku lidí na trhu práce a především kvůli náročné práci s lidmi, kteří potřebují pomoc. „V rámci jednotlivých zařízení je samozřejmě situace rozdílná a nelze tedy vymezit pevně daná čísla či procenta ve vztahu k fluktuaci či chybějícímu personálu,“ dodal mluvčí.
Kraje žádají ministerstvo práce a sociálních věcí o dotace, peníze pak rozdělují organizacím. Žádosti poskytovatelů na státní dotace činily pro letošní rok ve středních Čechách zhruba 1,4 miliardy korun. „Kraj obdržel ´pouze´ cca 972 milionů korun – tyto žádosti nereflektovaly ani plánované navýšení tarifů vládou,“ uvedl mluvčí.
Další peníze na sociální služby kraj získává z evropského Operačního programu zaměstnanost, humanitárního fondu a doplňuje je z vlastního rozpočtu. Celkem kraj do sociálních služeb letos dává 1,3 miliardy korun, loni to bylo zhruba o 100 milionů méně.
K letošnímu zvýšení přispěly mimo jiné evropské dotace. Z rozpočtu kraje jde tento rok přes 200 milionů korun, v uplynulých letech to bylo o přibližně 30 milionů méně.
Přidejte odpověď